Vytisknout

Direction – od myšlenky k mapě

Napsal Daniel Vrbík. Posted in direction

Na dnech GIS jsme pokřtili první vydání netradiční turistické mapy Liberce a Jablonce. Jaká ale byla cesta od nápadu až po její vytištění? Co všechno musíte vyřešit, chcete-li obdobnou mapu vydat a jaké kroky je nutné provést při tvorbě tištěné mapy? To vše se pokusím nastínit na následujících řádcích.

Myšlenku na vytvoření takovéto mapy jsme dostali na podzim roku 2012. V té době získávaly na popularitě obdobné mapy vydávané v některých evropských městech pod hlavičkou USE-IT. Prvotní myšlenkou bylo zapojit se do tohoto ojedinělého projektu a vydat mapu ve spolupráci s Libereckou občanskou společností. Po prostudování podmínek nutných pro získání statutu USE-IT mapy, kdy jsme zhodnotili, že nám zapojení do projektu USE-IT nepřináší nic podstatného a naopak by nám jejich podmínky svazovaly ruce, rozhodli jsme se, že mapu vytvoříme spolu s LOSem bez podpory této evropské iniciativy.

Před samotným započetím práce na jakékoli mapě je nutné stanovit několik věcí. Je těžké určit, co je tou první, nejdůležitější z nich. Jednou z prvních věcí, kterou musíme stanovit je, pro koho bude mapa určena. Jaká bude věková kategorie uživatelů, na co jsou zvyklí, umí mapu číst, přijedou jen na dva dny nebo tady budou studovat? Definice cílové skupiny je jednou z klíčových otázek, kterou si kartograf při tvorbě mapy musí položit. Bez toho nelze rozhodnout, co na mapě bude důležité, jaký zvolit znakový klíč, které jevy zobrazit nebo jaký bude celkový vizuální styl mapy.

S tím souvisí také účel mapy. Má mapa sloužit k navigaci v neznámém prostředí? Upozornit na zajímavá místa? Vyprávět nějaký příběh? Poskytovat výsledky výzkumů a analýz? Nebo má být jen uměleckým dílem?

Další otázky pak vyvstávají po zodpovězení těch výše uvedených. Je nutné se rozhodnout, jakou formu mapa bude mít, zda bude elektronická nebo tištěná, bude interaktivní nebo statická, bude ukazovat neměnný stav nebo se bude v čase měnit, jaká bude periodicita aktualizace? S tím souvisí také velikost území a měřítko, jaké mapa bude mít.

Jsme teprve na začátku tvorby mapy a už máme tolik otázek. Je však důležité, věnovat se každé z nich a pečlivě je zvážit. Usnadní totiž další práci.

Při tvorbě mapy Direction jsme si i my pokládali stejné otázky. Cílovou skupinou měli být mladí lidé ve věku 16–26 let, kteří do města přijedou buď jako turisté nebo se sem přestěhují za prací či studiem. Vzhledem k blízkosti obou měst, Liberce a Jablonce nad Nisou, bylo rozhodnuto o vytvoření takové mapy, která bude zobrazovat obě města zároveň. Obě města jsou propojena tramvajovou linkou a řekou Nisou, mají společný dopravní podnik, obdobnou historii a podobné přírodní podmínky. Bylo by škoda mapu vytvořit pouze pro jedno z obou měst.

Nikdo nezná všechno, sto lidí, sto chutí. Těmito fakty jsme se řídili při rozhodování, co v mapě bude. Jedním z jednomyslných rozhodnutí bylo také to, že v mapě bude to, co si přejí samotní obyvatelé obou měst. Byl proto vytvořen elektronický dotazník pro sběr informací, které by v mapě neměly chybět. Při vyhodnocení všech odpovědí (a bylo jich něco kolem sta od zhruba sedmdesáti respondentů) jsme ovšem narazili na fakt, že některá významná místa, která by v mapě tohoto území neměla chybět, se v odpovědích neobjevila. Například hotel Ještěd, symbol obou měst, nenavrhl nikdo. Po vyhodnocení všech odpovědí jsme získali 81 míst, která jsme do mapy zanesli. Ke každému místu přísluší krátký text, který vznikl z odpovědí respondentů.

Po připojení souřadnic k vybraným bodům bylo možné zvolit v obou městech území, které v mapě bude zobrazeno a bylo možné začít pracovat na topografickém podkladu. Jako vhodný zdroj dat byla vybrána data projektu OpenStreetMap, vzniklá společnou prací dobrovolníků a dostupná buď ve formě databáze nebo extrahovaných shp souborů, které jsou volně dostupné. Po vytvoření podkladové mapy jsme však narazili na problém, že tato data nejsou zcela správná a je nutné provést jejich doplnění a korekci. Metoda, kterou jsou vytvořena data OpenStreetMap je stejná jako ta, kterou jsme použili pro získání tematického (turistického) obsahu mapy a ke opravě topografického podkladu. Jedná se o takzvané participatory mapping (participativní mapování; Dunn 2007), kdy široká veřejnost sbírá geografická data (dle Goodchilda (2007) „Volunteered Geography Information“). Bylo tedy nutné vyrazit do terénu s podkladovou mapou a přímo do ní zakreslit, co v datech chybí nebo přebývá.

Znázornění významných orientačních prvkůZnázornění významných orientačních prvků

Při tvorbě této mapy jsme vycházeli z toho, že pro její uživatele bude obtížné zorientovat se v neznámém prostředí. Proto jsme na mapě formou siluet zobrazili také významné orientační prvky, kterými jsou dobře viditelné budovy a jiné stavby napomáhající k orientaci v území.

Kromě topografického podkladu tvořeného uliční sítí, vodními toky a plochami, zelení a tramvajovou linkou byly v mapě zobrazeny významné budovy a také místa, ke kterým sice není připojen doplňkový text, ale pro poznání města jsou důležitá. Takovými místy jsou kina, divadla, informační centra, nemocnice a další.

Nerespektování topografického podkladu

Nerespektování topografického podkladuPo korekcích všech dat a provedení textových korektur bylo možné předat mapu grafickému studiu k vytvoření výsledného layoutu mapy. Při tom je nutné dostatečné porozumění mezi oběma stranami. Grafické studio musí plně ctít účel a cílovou skupinu mapy a mimo toho také kartografické zásady. V současných mapových dílech, ať už vzniklých metodou crowdsourcingu, participatory mapping/gis a podobně nebo nikoli, je možné často nalézt chyby způsobené neznalostí kartografických pravidel a přílišnou svobodou grafiků, kteří k topografickému podkladu přistupují jen jako k podkladové vrstvě, která není podstatná a výsledná forma pak nerespektuje kartografické zásady.

Posledním krokem před samotným vypuštěním mapy do světa jsou tiskové korekce po nátiscích z tiskárny. Teprve ty ukáží, zda byly barvy vhodně zvoleny, zda jsou znaky dostatečně velké a písmo dobře čitelné.

Malý kontrast mezi podkladem a obrázkem

I přes velice pečlivý proces jazykových a obsahových korektur se nepodařilo odhalit všechno a ve výsledné mapě lze nalézt několik nepřesností či chyb. Také délka tvorby se podepsala na aktuálnosti mapy, kdy během celého procesu vzniku některé navržené podniky skončily, přejmenovaly se či změnily své zaměření. Každá takováto mapa, která se vydá tiskem, je v době svojí distribuce zastaralá. To ovšem motivuje nás, její tvůrce, k dalším aktualizacím a proto už dnes, několik dní po vydání mapy Direction přemýšlíme nad druhým vydáním.

Tvorba celé mapy Direction trvala přibližně rok. Z velké části to bylo proto, že celý tým pracoval na mapě ve svých volných chvílích a bez nároku na jakýkoli honorář. Prvotní myšlenka, že mapa bude sloužit především mladým lidem, kteří navštíví Liberec a Jablonec během dovolené nebo se sem přestěhují za studiem či prací se však po prvních zpětných reakcí rozšiřuje o další zjištění. Příjemně nás těší, že o mapu mají velký zájem také obyvatelé obou měst. Díky tomu se nám snad podaří vzbudit u místních hlubší zájem o prostor, ve kterém žijí, a dostaneme od nich další tipy k aktualizaci mapy. Stejně tak nově příchozím dáme možnost poznat obě města očima jejich obyvatel a vybudujeme u nich zájem o hlubší poznání místa, ve kterém se nachází. Bude tak možné tuto mapu aktualizovat o další místa, která by lidé doporučili anebo nedoporučili při návštěvě Liberce a Jablonce.

Děkujeme všem, kteří se na přípravě mapy podíleli, a doufáme, že nám pomohou s její aktualizací a rozšířením mezi širokou veřejnost, protože k čemu je mapa, kterou nikdo nepoužívá?

DUNN, CH. E., 2007. Participatory GIS – a people's GIS?. Progress in Human Geography, vol. 31, no. 5, str. 616–637.

GOODCHILD, M. F., 2007. Citizens as Senzors: The world of Volunteered Geography. GeoJournal, vol. 69, no. 4, str. 211–221. ISSN 0343-2521.

S podporou Evropského sociálního fondu a rozpočtu ČR

OPVK hor zakladni logolink CB cz

 

Copyright © 2012 Katedra aplikované matematiky | Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická | Technická univerzita v Liberci

Built with HTML5 and CSS3

Powered by Warp Theme Framework