Vytisknout

Srážkové poměry Euroregionu Nisa v letech 1991–2010 na mapách Atlasu KLIMATEXT

Napsal Daniel Vrbík. Posted in Uncategorised

V září jsme ve spolupráci se statistiky vydali regionální atlas zobrazující srážkové poměry v Euroregionu Nisa v letech 1991–2010. Zajímá vás, jak Atlas KLIMATEXT vznikal? Tak neváhejte a čtěte dále!

 

Říká se, že obrázek vydá za tisíc slov. A u mapy to platí dvojnásob (takže za dva tisíce :)). Mapa nese velké množství nejrůznějších informací. Od prostého kde se co nachází přes informaci kde je jev silnější nebo slabší až po odhalení vztahů mezi jevy. A protože map není nikdy dost a často jen jedna nemůže dostatečně popsat zkoumaný jev, rozhodli jsme se zkoumat chod srážek v našem regionu a výsledky tohoto výzkumu prezentovat formou atlasu.

Atlasová tvorba je jedním z vrcholů kartografovy odbornosti. Oproti jedné mapě nebo jejich souboru je zde velký důraz kladen na jeho členění, kdy by jednotlivé mapy a texty v něm obsažené měly čtenáře provést od základních informací o území a problematice, přes porozumění danému tématu až po závěry prezentované syntetickými mapami. Samozřejmostí je jednotná legenda, správně definovaná měřítková řada a v neposlední řadě také kompozice.

Tematickým zaměřením atlasu jsou srážkové poměry. Tato tematika je v regionu velice aktuální, vzpomeňme například nedávné ničivé povodně z roku 2010, které byly způsobeny krátkými, zato intenzivními srážkami (v době jejich největší intenzity na stanici Hejnice až 60 mm za hodinu! Více viz Povodeň v povodí Lužické Nisy 7.–10. srpna 2010 2010). Mimo to, žijeme v oblasti s nejvyššími srážkovými úhrny v celé České republice (vzpomeňme pro Liberec typické pořekadlo „buď jdeš do kopce, nebo prší“).

Území, které jsme se rozhodli zpracovat, tvoří Euroregion Neisse-Nisa-Nysa (ERN). K tomuto vymezení nás vedlo několik důvodů. Fyzickogeografické jevy, jako jsou srážky, vítr, povodně, povodí atp. nejsou vymezeny administrativními hranicemi a proto ono pověstné mávnutí motýlích křídel, ve formě srážkových extrémů, na českém území ERN, ovlivní obyvatele v Polsku či Německu (vzpomeňme protrženou přehradu Niedów v Polsku nebo vytopení Zhořelce, oboje v roce 2010). Dalším důvodem je praktická neexistence obdobných map popisujících ERN z hlediska zvolené tematiky a především bezešvě. Přeshraniční vymezení bylo tedy logickým krokem.

Vymezení území

Datové zdroje

Data jsou alfou a omegou tvorby map. Nepřesná nebo nedostatečná data mohou zhatit jakýkoli pokus o vytvoření kvalitního mapového výstupu. Pro tvorbu map v Atlase KLIMATEXT bylo zapotřebí dat z různých zdrojů a to pro:

  1. orientační podklad,
  2. hlavní tematiku – srážky,
  3. doplňkové tematiky – reliéf, krajinný pokryv, administrativní členění atp. 

Orientační podklad všech map je vytvořen z databáze OpenStreetMap. Tato data jsou vytvořena širokou základnou dobrovolníků a bezešvě pokrývají celé území ERN. Problémem je jejich občas až přílišná přesnost (například všech kolejí na nádraží, kruhové objezdy) a struktura ne zcela vhodná ke generalizaci do menších měřítek. Z hlediska atributové přesnosti jsou tato data bez záruky, a proto jsme museli například rozdělení sídel podle počtu obyvatel udělat nadvakrát, kdy při druhém rozdělení byly doplněny počty obyvatel z databáze Cross-border friendship database. Nicméně i přesto jde o data, která lze s úspěchem použít při tvorbě orientačního podkladu vaší mapy. Mimo to, jsou dostupná zcela zdarma a to několika možnými způsoby (více se tématu budeme věnovat někdy v budoucnu).

Stěžejní byla pro vznik atlasu data srážková. Primárním zdrojem těchto dat jsou v jednotlivých státech meteorologické úřady. V České republice jde o Český hydrometeorologický úřad, v Německu o Deutscher Wetterdienst a v Polsku Instytut Meteorologii i Gospodarki Wodnej – Państwowy Instytut Badawczy. Pro studenty není nezajímavá informace, že jak ČHMU, tak DWD poskytují data se slevou (více viz webové stránky pracovišť). V případě Polska je získání meteorologických dat skutečně oříškem, kdy jsou pro potenciálního zákazníka obchodní a licenční podmínky nastaveny velice nevýhodně. V celkovém rozpočtu tvorby atlasu tak položka srážkových dat byla tou největší.

Použité stanice pro odhad plošných srážek. Všimněte si nedostatečné sítě v Polsku.

Nevýhodou práce na přeshraničním regionu je odlišná struktura dat z různých zdrojů. V tomto případě spočívala především ve formátování zakoupených soborů. Zatímco z data ČHMU a DWD byla formátována do databázové struktury a bylo možné je poměrně snadno a rychle začlenit do připraveného datového modelu, data IMGW přišla ve zhruba dvou tisících xls souborů ze kterých bylo nutné nejprve extrahovat jeden jediný řádek a ten následně upravit. Práce na dlouhé zimní večery.

Mapy s doplňkovými tematikami zobrazují především některé z analýz reliéfu, krajinného pokryvu a administrativního členění. Pro tyto mapy jsme využili jak dat OpenStreetMap, tak především DEM SRTM (Shuttle Radar Topography Mission) s rozlišením 90×90 metrů a s relativní výškovou přesností do 9 metrů. Tento model je volně dostupný a pokrývá zhruba 80% veškeré souše na Zemi.

Ke studiu krajinného pokryvu jsme vycházeli z datové sady Corine Land Cover 2006, dostupné ve formě vektoru i rastru pro celou Evropu.

Proces tvorby map a koncepce atlasu

Poté, co jsme provedli generalizaci podkladových dat, dostatečně jsme analyzovali data srážková a vytvořili jejich plošné odhady (interpolace srážkových dat; více opět v některém z příštích článků), přišlo na řadu samotné kartografické zpracování. To se nijak neodchylovalo od zaběhnutých postupů tematické kartografie. Jedinou výjimku tvoří syntetické mapy uvedené na konci atlasu, kde jsme použili speciálního typu kartogramu ke znázornění korelace mezi dvěma jevy (metoda binningu).

Atlas KLIMATEXT (1)

Všechny mapy z technického hlediska pojí použitý orientační podklad spolu s jednotnou legendou. Mapy jsou tak snadno interpretovatelné a není nutné dlouhé studium jejich společné legendy. Také použitá kompozice jednotlivých dvojlistů byla dodržena v rámci celého atlasu. 

Atlas KLIMATEXT (2)

Výsledné dílo by mělo sloužit nejen ke studiu srážkových poměrů v ERN, ale také k bližšímu poznání regionu obecně. Atlas KLIMATEXT je určen vysokoškolským studentům, odborné i laické veřejnosti a všem, kteří se pohybují nebo zajímají o euroregion. Kromě toho může sloužit jako doplněk k již vydaným dílům jakými jsou například Atlas životního prostředí Libereckého kraje, 2008, Atlas ekonomických ukazatelů, 2011.

Atlas KLIMATEXT (3)

Atlas lze prohlížet a pro lepší kvalitu zobrazení stahovat zdarma na http://www.slideshare.net/fptul/atlas-klimatext-slide. V papírovém vydání je k dostání u autorů. 

Atlas KLIMATEXT je dvoujazyčnou publikací (česko-anglickou) s rozsahem 32 stran. Vznikl za podpory projektu OP VK Zapojení týmu KLIMATEXT do mezinárodní spolupráce, který je spolufinancován Evropskou unií a státním rozpočtem České republiky.

 

Literatura

ČHMÚ, 2013. Měsíční srážkové úhrny vybraných stanic v letech 1991–2011. www.chmu.cz
DWD, 2013. Monatswerte von den Stationen von 1991 bis 2011. www.dwd.de
IMGW, 2013. Rocznik meteorologiczny 1991–2011. www.imgw.pl
THE CGIAR CONSORTIUM FOR SPATIAL INFORMATION (CGIAR-CSI), 2014. SRTM Data Search [cit. 22. 8. 2014]. Dostupné z: http://srtm.csi.cgiar.org/SELECTION/inputCoord.asp
Podkladová data © Přispěvatelé OpenStreetMap, CC BY-SA, www.openstreetmap.org, www.creativecommons.org [cit. 22. 8. 2014] Dostupné z: http://download.geofabrik.de/europe.html

 

 

S podporou Evropského sociálního fondu a rozpočtu ČR

OPVK hor zakladni logolink CB cz

 

Copyright © 2012 Katedra aplikované matematiky | Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická | Technická univerzita v Liberci

Built with HTML5 and CSS3

Powered by Warp Theme Framework